|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Bártová, Soňa ; Linkeschová,, Dana (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma „Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu“ se zabývá touto v současné době často diskutovanou problematikou se zaměřením na možné příčiny pracovního stresu, vlivu stresu na zdraví a techniky zvládání stresu. Teoretická část pojednává o stresu a souvisejících pojmech. V praktické části jsem provedla analýzu stresové zátěže některých zaměstnanců společnosti dm drogerie markt, s.r.o. Závěrem jsem formulovala opatření vedoucí ke snížení stresu na tomto pracovišti.
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Míra stresové zátěže sester na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče.
Brzicová, Věra ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Ptáček, Radek (oponent)
Diplomová práce pojednává o stresu, stresové zátěži a o míře stresové zátěže. Zkoumá, co zatěžuje více všeobecné sestry na JIPu a co na standardním oddělení, jaká jsou specifika jejich práce. Porovnává práci a zatížení sester na standardním oddělení a JIPu. Zabývá se tím, jaké situace ovlivňují stresovou zátěž sester. Nastiňuje příčiny, projevy a dopady stresu na lidský organismus. Věnuje se také syndromu vyhoření, který se velmi často vyskytuje u pracovníků pomáhajících profesí. Diplomová práce je dále zaměřena na směnný provoz (především na noční směnu), vztahy na pracovišti (sestra-sestra, sestra-lékař), na agresivní chování pacientů, na dostatek či nedostatek času na péči o pacienta. Metodou výzkumu je dotazník distribuovaný všeobecným sestrám na interních a chirurgických standardních odděleních a JIPu, ARO. Vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených hypotéz se potvrdily 2 hypotézy a 5 hypotéz nebylo potvrzeno. Potvrdilo se, že směnný provoz a přetěžování sester, agresivita pacientů, péče o zmatené pacienty a špatné interpersonální vztahy vysoce zatěžují zdravotnický personál a podílí se významně na stresové zátěži sester. Na závěr zmiňuji, že velkou úlohu v prevenci a zvládání určitých stresových situací má staniční...
|
|
|
Rozdíly ve vnímání stresu u českých a zahraničních studentů
Cwik, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly ve vnímání stresu u českých a zahraničních studentů. Obecně charakterizuje stres, jeho příznaky a druhy. Dále se práce zabývá velikostí stresové zátěže, zejména pak samotným měřením. Další část se zabývá stresory, především jejich vlivem na zdraví a psychiku lidí. Následně je zmíněno jak stres zvládat a jakým způsobem mu předcházet. Praktická část analyzuje stresovou zátěž u českých a zahraničních studentů. Porovnává výsledky z nasbíraných dat a vyhodnocuje rozdíly.
|
|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Bártová, Soňa ; Linkeschová,, Dana (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma „Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu“ se zabývá touto v současné době často diskutovanou problematikou se zaměřením na možné příčiny pracovního stresu, vlivu stresu na zdraví a techniky zvládání stresu. Teoretická část pojednává o stresu a souvisejících pojmech. V praktické části jsem provedla analýzu stresové zátěže některých zaměstnanců společnosti dm drogerie markt, s.r.o. Závěrem jsem formulovala opatření vedoucí ke snížení stresu na tomto pracovišti.
|
|
|
Stresová zátěž v rodině umírajícího
PATKOVÁ, Dagmar
Cílem práce bylo poukázat na možné reakce na stres, dopady a v neposlední řadě rady, jakým způsobem se s tímto faktem vyrovnat. Bakalářská práce je rozdělena do dvou základních částí. První část se zabývá vymezením základních pojmů paliativní péče, smrt, umírání, doprovázení umírajících pacientů a psychické zátěže rodiny umírajícího. Dále popisuje psychologii této specifické situace a ostatní okolnosti, týkající se smrti, umírání, zármutku, truchlení a determinanty stádii truchlení. Pro dosažení stanoveného cíle bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty byli členové jedné rodiny, manželka, otec, bratr, a děti zesnulého. Délka od neanticipované smrti blízkého člověka je šest let. Respondenti byli vybráni záměrným výběrem. Na základě výsledků šetření bylo popsáno sociální fungování rodiny a dopady smrti blízké osoby na rodinu. Z výzkumu lze konstatovat, že zármutek po smrti blízké osoby je pro pozůstalé členy rodiny celoživotní. Smrt otce vyvolala změny v sociálním fungování rodiny, ve vztazích mezi jejími členy a také změnila životní postoj jednotlivých pozůstalých členů rodiny. Z výzkumu vyplývá, že pozůstalí členové rodiny měli k sobě velmi dobrý vztah, který se ještě více upevnil po prožité nečekané ztrátě otce. Také se ukázalo, že každý člen rodiny se vyrovnával se ztrátou jiným způsobem a pro každého měla jiný dopad. V závěru práce je provedeno shrnutí výsledků rozhovorů. Výzkum ukázal, že žádnému členu rodiny nebyla nabídnuta odborná ani laická podpora, kterou by uvítali, jak zpětně hodnotí. Podpora nejen v akutním zármutku je pro pozůstalé velmi důležitá, protože má dopad na celkový průběh procesu truchlení.
|
host ::
RSS.